X-mas - První dárek: Přijetí aneb Dokonalá žena

První dárek: Přijetí aneb Dokonalá žena


Nedokázal si ani vybavit, kolikrát už ve svém životě slyšel od ní tu otázku.

„Chceš kafe?"

Nemohl by spočítat, kolikrát přitom seděl u jejího stolu v její kuchyni v jejím bytě. Ale byl tu znovu. Celé to tu bylo zase. Opakovalo se to až příliš často poslední dobou.

Zůstali v kuchyni, kde se odehrávala většina důležitých rozhovorů, které spolu vedli. Obývací pokoj byl prostě moc pohodlný a rozptylující. Zavrtěl se ve své židli ... opravdu už o ní přemýšlel jako o své. Seděl v ní vždycky, když byl tady. Byla přímo naproti židli, v které sedávala jeho hostitelka.

Její byt byl překvapivě velký na to, že v něm žila jen jedna osoba a dvě zvířata. Měl velký prostorný obývák, obrovskou koupelnu, tři ložnice a pracovnu, a ve sklepě v přízemí ještě malou laboratoř. A kuchyni se stolem, u kterého by se pohodlně najedlo šest lidí

Zvedl k ní oči a kysele se ušklíbl. „Co jiného? Kdybych se opil, bylo by to jen horší."

Kývla hlavou. Nemusela se ptát, co se stalo. Jen nevěděla proč. „Co je to tentokrát?"

„Dělá mi ze života peklo. Co chceš slyšet víc?" odvětil unaveně a mírně popuzeně.

„Nepomůžu ti, když mi neřekneš, co se přesně děje, Draco," namítla klidně.

„Nemůžeš mi pomoct a těžko najdeš nějakou radu, která by tohle vyřešila. Už je to prostě příliš. Myslím, že už se to nesrovná," povzdechl si Draco.

Jen se zamračila. Neřekla nahlas, že tohle říká pokaždé. Náladu by mu to nezvedlo a jeho vztek by se obrátil proti ní. Draco Malfoy prostě nerad slyšel nepříjemnou pravdu o sobě - od kohokoliv.

„Nechce děti," osvětlil Draco konečně důvod další ze série svých manželských hádek. „Jsem Malfoy. Musím se postarat o dědice a ona mi po pěti letech manželství řekne, že nechce děti." Praštil rozčileně pěstí do stolu. Jeho majitelka mu věnovala mírně káravý pohled, než na něj postavila kouřící hrnek s kávou. Tři kostky cukru a hodně čerstvé smetany. Přesně jak to Draco měl rád.

„Pořád jsme to odkládali, protože to tak chtěla. Tvrdila, že je moc mladá. Pak moc zaneprázdněná. Je tu přece její práce a těhotná by nemohla riskovat jako bystrozorka. Chápal jsem ji a toleroval to. Byl jsem ochotný čekat a dát jí čas. Teď najednou nechce děti vůbec. Dělá mi to naschvál!"

„Mít dítě jen proto, aby měl kdo nést příjmení, není nejlepší důvod, to bys sám měl dobře vědět," poučila ho jeho společnice a usadila se ke stolu naproti němu s vlastní kávou.

„Myslel jsem si, že to je účel manželství. Založit rodinu," odsekl Draco.

„Ale ty jsi řekl, že chceš dědice, ne rodinu," připomněla mu. „Možná, když Claire přesvědčíš, že ti nejde jen o to, aby měl kdo nést příjmení Malfoy, tak změní názor."

„Říkám ti, že mi to dělá naschvál." Draco se napil kávy a pohlédl jí do očí. „Řekl jsem jí, že odcházím. A nevím, jestli se někdy vrátím."

„Chceš ji opustit? Kvůli jedné hádce?"

„Sama víš, že není první. Vrátil jsem se k ní tolikrát. Pokaždé mi znovu ublížila. Už jí to nehodlám dovolit, Ebony."

Ublížila? Asi ano? Stejně jako ty jí, pomyslela si Ebony Potterová a divila se, co všechno považuje Draco za zraňující. Většinou se hádali o pitomostech (dnes to byla zjevně výjimka) a ona občas pochybovala, jestli ti dva už dospěli. Draco se tak rozhodně nechoval.

Povzdechla si. „Proč mi neříkáš všechno?"

Draco uhnul pohledem.

Zavrtěla hlavou. „Draco, můžeš mi důvěřovat, nebo ne?"


Zase se jí podíval do očí a v těch jeho byla uražená pýcha, ale také bolest. „Nedokáže si představit, že by měla dítě se mnou. Dítě, které by bylo po mně. Stejně ... zkažené jako já."

Draco se napil kávy, ale nepřestal se Ebony dívat do očí. „Proč se tak změnila? Neměli jsme zrovna dokonalé manželství, ale ty první měsíce byly v pořádku. Pak se to zkazilo."

„Manželství přináší dobrý i slabý chvíle. Musíte se s nimi rvát a zkusit to prostě společně překonat," doporučila mu Ebony. Pak se zvedla ze židle. „Měl by ses vrátit domů, Draco, a promluvit si se svou ženou. Teď hned."

Draco to chvíli zvažoval, zatímco dopíjel kávu, ztracený v myšlenkách. Potom se rázně zvedl. „Možná máš pravdu. Musím si s ní promluvit."

Ebony ho doprovodila ke dveřím. Když je za ním zavřela, vrátila se do své laboratoře.

Povzdechla si, když vylévala z kotlíku lektvar, na kterém pracovala, když Draco přišel. Znamenalo to zahodit několikahodinovou práci. Jenže řekněte naštvanému Malfoyovi, že teď zrovna nemáte čas věnovat se jeho problémům. Přesto si byla jistá, že ta stará Ebony Potterová by to určitě udělala a doplnila to nějakou peprnou poznámkou.

Měknu. Mizernej Malfoy!


- :: :: WWWW - :: :: - WWWW - :: :: - WWWW - :: :: - WWWW -:: :: - WWWW :: :: -

„Claire? Jsi tady?" Dracův hlas se rozezněl po vstupní hale jeho domu na okraji Londýna, kde žil se svou ženou.

Claire tak neměla potíže dostávat se každý den na ministerstvo, kde pracovala jako bystrozorka. Samozřejmě slíbila, že je to jen dočasně, a až se jejich rodina rozroste, přestěhují se do Malfoy Manor. Už tomu přestával věřit.

Chvíli se nic nedělo a potom se nad schodištěm objevila ženská postava. „Takže jsi zpátky," konstatovala jeho žena bez známky překvapení v jejím chladném hlase.

„Musíme si promluvit," naznačil Draco.

Přikývla. „Máš pravdu. Musíme. A přesně to jsem chtěla udělat, než jsi odešel," prohlásila vyčítavě.

„Byl jsem vytočený," bránil se Draco. Odložil plášť a pak se vydal po schodech nahoru k ní. „Musel jsem na vzduch"

Claire se zamračila. „Nech mě hádat. Byl jsi u Ebony?"

Dracovo obočí vylétlo vzhůru. „Říkáš to, jako by to bylo něco špatného."

„Co si mám myslet, když po každé hádce utíkáš k ní."

„Je to můj nejlepší přítel." A skoro jediný, dodal hořce v duchu.

„Je to žena. Nemůžeš se přátelit se ženou," namítla jeho manželka, zatímco se společně vydali do obýváku.

„Já ji nevidím jako ženu, ale jako přítele. A v tom je rozdíl," vysvětloval Draco.

Claire se usadila na pohovce na tváři lehce napjatý výraz. Draco se zastavil u baru a nalil si sklenku koňaku. Když se otočil na svou ženu, tvářil se neutrálně.

„Máš pravdu. Co bys na ní viděl," pokračovala Claire pohrdavě v hovoru o Ebony.

Okamžitě si všimla, že se Dracovi její poznámka nezamlouvala. Pohlédl jí do očí a tvářil se přitom dokonce mírně popuzeně.

„Takhle nemluv, nemusíš ji urážet. Není ošklivá, naopak."

„Takže přiznáváš, že tě přitahuje?" domáhala se Claire chladně.

Draco si povzdechl. Už se nechtěl bavit o Ebony. Unavovalo ho neustále obhajovat jejich přátelství. Měli úplně jiné problémy než Ebony. „Jsme jen přátelé," zdůraznil poslední slovo. „A nijak mě nepřitahuje. Přitahuje snad tebe třeba ... třeba Blaise?"

„Ne, protože to není můj typ," odmítla Claire rázně.

„A já jsem tvůj typ?" zeptal se Draco nečekaně.

„Ty jsi můj manžel, Draco," připomněla mu a zdálo se, jako by byla překvapená, že se může ptát na něco tak banálního. „A pokud vím, chtěli jsme mluvit o něčem jiném."

„Trváš na tom, že se mnou nechceš mít děti?" přešel Draco okamžitě k věci.

Claire chvíli vypadala zamyšleně, jak hledala správná slova. „Omlouvám se, že jsem urazila tvoji ješitnost, když moje slova vyzněla, jako že pro mě nejsi dost dobrý jako otec mých dětí. Ale nechci to uspěchat. Je mi teprve dvaadvacet. Nemáme se kam hnát. Chci mít děti až na to budeme připravení."

„Řekla jsi nikdy," připomněl jí Draco.

„Řekla jsem, že se s tebou nikdy nevyspím jen proto, abychom počali dítě." Claire věnovala Dracovi popuzený a lehce uražený pohled. Usmál se na ni, což ji ještě víc rozzlobilo.

„Víš, jak moc jsi sexy, když máš tenhle výraz? Víš, jak moc tě chci, když se takhle tváříš?" zašeptal Draco tak, aby ho slyšela, a vydal se k ní.

„Mám nějakou práci. Myslím, že bych se k ní měla vrátit, než tě napadnou nějaké blázniviny."

Teď už se Draco rozesmál. „Na to je pozdě. Nejdeš nikam."

Pravda byla, že se jeho žena vůbec nebránila.

A když už o tom mluvíme ... Jedna z věcí, kterou si Draco na manželství užíval byl rozhodně sex. Claire byla sice známá svou chladnou a uzavřenou povahou, ale když byli spolu, dokázala být velmi vášnivá.

Draco se zase cítil šťastný. Měl krásnou sexy ženu, pravidelný manželský sex, dokonalý dům a klidný život. Jediné, co mu ještě chybělo ke štěstí, byl dědic.


- :: :: WWWW - :: :: - WWWW - :: :: - WWWW - :: :: - WWWW -:: :: - WWWW :: :: -


Vánoce se přiblížily a tak Draco s Ebony jednoho odpoledne vyrazili na tradiční vánoční nákupy. Od chvíle, kdy dostudovali v Bradavicích a oba se usadili v Londýně, spolu chodili nakupovat pravidelně každý rok zhruba ve stejnou dobu na Příčnou ulici. Byla to tradice a vždycky jim to přineslo zábavu a uvolnění.

Draco byl navíc v tomhle směru zoufalec. Potřeboval Ebonyinu pomoc a radu. Když nakupoval pro sebe, jako správný Malfoy věděl vždy, co chce, ale jinak neměl většinou ani tušení co by potěšilo jiné. Bez Ebony by tohle vánoční nakupování bylo peklo. Zvlášť pokud šlo do dárek pro jeho ženu.

„Musíš jí vybrat něco, o čem víš, že to opravdu chce. Něco, co jí ukáže, že jí posloucháš, když mluví o svých přáních, Draco. A to nejen před Vánoci, ale celý rok. Skoro bych řekla, celý váš společný život," radila mu s úsměvem, když si zase zoufal, čím obdarovat Claire pod stromeček.

„Jako třeba výlet za indiány z amazonského pralesa, kde by sis mohla sama osobně nasbírat všechny ty exotické přísady, o kterých pořád mluvíš," vybavil si Draco, co byl vždy Ebonyin velký sen.

Její úsměv se rozšířil v úšklebek. „Jsem ráda, že mě posloucháš, ale já nejsem Claire. Určitě má ale i ona něco, co by si moc přála."

„Vidím, že ty máš tohle zvládnuté. Kterému šťastlivci budeš plnit přání ty?" zeptal se zvědavě.

„Jelikož jsem momentálně nezadaná, tak nejspíš nikomu," odvětila nevzrušeně.

Draca tohle překvapilo. Claire se mýlila. Na Ebony bylo hodně co k vidění. Sice ho opravdu nepřitahovala a považoval ji pouze za přítelkyni, ale nemohl si nevšimnout pohledů, které po ní vrhali ostatní muži.
A také nemohl přehlédnou skutečnost, že díky nemalému majetku, který zdědila po svých nevlastních rodičích, mládí, kráse a především jménu byla jednou z nejlepších partií v Británii. Výš na žebříčku stál pouze ten slavný, zázračný, dokonalý a všemi milovaný hrdina a přemožitel Voldemorta Harry Potter, její bratr.

„Tak jak je možné, že nakupuješ dvakrát víc dárků než já?" podivil se Draco nad Ebonyiným rozsáhlým seznamem.

„Odpověď je snadná. Weasleyovi. Ty v téhle rodině nakupuješ jen společný dárek pro Rona a Hermionu. Já kupuju dárek i pro jejich kluky, Jeremyho a Thomase. A taky pro ostatní Weasleyovi. Pro každýho speciální dárek, který jim ukáže, jak moc pro mě znamená, že mě přijali do své rodiny."

„To se ti pořádně prodraží," ušklíbl se Draco, když si vybavil celý Weasleyovic klan.

Ebony trochu zvážněla. „Nezáleží přece na ceně. Ten dárek jim musí ukázat, že se o ně zajímáš. Že pro tebe hodně znamenají," namítla.

„Ale takhle je to jednodušší. Díky tomu vím, že za tvůj dárek mi stačí utratit jen pár galonů," zavtipkoval. Ebonyin výraz mu však vzápětí sdělil, že tentokrát přestřelil.

„To si mě ceníš až tak vysoko?" Uraženě se napřímila, ale Draco nemohl minout záblesk bolesti v jejích očích. Vzápětí byla na cestě pryč.

"Ebony! Sakra! Ebony, počkej!" volal za ní, ale než ji stihl dohnat, přemístila se.